Mars: Smrt života vlivem Viking 1

Vikingové přistáli na březích Lindisfarne v roce 793 a způsobili masakr místního anglického obyvatelstva a vyplenili klášter, což vedlo k nové éře loupežení a obchodu po Evropě. O více než 1000 let později se NASA po téměř stejném scénáři ocitla s přistáním sondy Viking 1 na povrchu Marsu v roce 1976. Nové komentáře publikované v časopise Nature naznačují, že mohli způsobit zánik tamního života.

Dirk Schulze-Makuch, astrobiolog z Technische Universität Berlin, tvrdí, že NASA se mylně domnívala, že život na Marsu má podobné nároky jako na Zemi. Dále spekuluje, že experimenty Viking 1 s půdními vzorky mohly zlikvidovat mikrobiální život v půdě zavedením příliš velkého množství vody.

Schulze-Makuch přímo odpověděl na dotaz od Space.com, zda program Viking zabil život na Marsu. Řekl: „Dělal jsem mnoho výzkumu v poušti Atacama, která je analogickým prostředím Marsu. Získali jsme ‘Blues Clues’ o tom, jak tam organismy přežívají. Nebylo těžké to poskládat dohromady.“

Tuto myšlenku představil na speciální schůzce o životě ve vesmíru, kterou hostil král Nizozemska. Přítomní byli i mnozí vědci z Evropské vesmírné agentury, ačkoliv se obával reakce, odezva byla překvapivě pozitivní.

Vědecký koncept, na který Schulze-Makuch poukazuje, je, že soli a organismy s jejich pomocí mohou extrahovat vodu přímo z atmosféry. Dochází také k efektu, kdy, jak se voda odstraňuje, nastává jakýsi zpožděný proces – hystereze – protože systém odolává krystalizaci. To znamená, že voda může zůstat v soli déle, než bychom očekávali, což je klíčové, protože zvyšuje aktivitu vody na mikroskopické úrovni, čímž ji zpřístupňuje mikrobi.

Život umí výborně zužitkovat tyto fyzikální či chemické efekty. Existuje spousta příkladů v biologii, které ukazují, jak účinně se tyto efekty využívají – téměř bych je nazval triky, protože to odráží podivnou fyziku nebo chemii.

Samozřejmě nemohu říci, že na Marsu určitě existují organismy, které tyto efekty využívají. Ale Mars, téměř před 4 miliardami let, byl velmi podobný Zemi, s hojnou vodou. Jak se stal sušším a přiblížil se ke svému současnému stavu pouště, tyto adaptace bych očekával od jakéhokoliv zbylého života.

Tyto mikroby nejsou cizáci z filmu „Znamení“. Nebudou alergičtí na vodu, spíše budou citliví na kapalinu. Na jiné planetě bychom intuitivně předpokládali, že život se vyvine tak, aby vyhovoval danému prostředí, a ne Zemi.

Mise Viking 1 skončila v listopadu 1982 poté, co selhala komunikace kvůli chybě v příkazech. Od té doby NASA nezastavila svůj hledání života na Červené planetě. Podle studií agentury by mohli existovat mikrobi pod zamrzlou vodou na marťanském povrchu.